Převzato ze www.humlstanislav.cz - Mgr. Stanislav Huml, poslanec za Středočeský kraj :

Pod tímto článkem najdete přesné znění, jak to upravuje novela, pod kterou jsem se podepsal. Protože vím, že neumíme poručit větru a dešti jsou v zákoně dvě podmínky, kdy vám policista může dát pokutu, pokud zimní pneumatiky nebudou na autě. Kromě termnínu od 1.11. do 31.3.2011 ještě musí být platná druhá podmínka - tedy opravdu zhoršené povětrnostní podmínky.

Není tedy nutné přezouvat hned 1.11., když je venku teplota vysoce nad nulou a stejně tak je možné přezout na letní klidně týden, dva před koncem zimního období, když předpověď počasí bude příznivá. Pokud jste velmi sváteční řidiči a víte, že jezdíte autem jen kolem Brna a bude vám jedno, zda pro velký nákup pojedete v pondělí nebo v pátek, pak nemusíte přezouvat vůbec. Pokud ovšem opravdu počkáte, až cestáři silnici uklidí a pojedete tak, aby jste se vyhnuli i ranním námrazám.

Ten, kdo dnes tato pravidla kritizuje, by si měl uvědomit, že alternativa je pevný termín a nekompromisní postih všech a kdekoliv. Tedy obludné pokuty za 20ti stupňových teplot 15.3. (toto počasí jsem již zažil). Kritika může tuto změnu opravdu vyvolat. Jde však o totální podcenění rozumu nás všech.

Pro ty, kteří si myslí, že přezouvat nebudou a přitom budou jezdit stále a za jakýchkoliv podmínek jedno varování. Pojišťovny se budou legitimně zajímato o stav pneumatik při všech dopravních neodách v zimním období. Krácení plnění za vzniklou škodu bude pak zcela legální a v souladu s pojistnými podmínkami.

Policistům pak pochopitelně přibude jedna povinnost. Prokázat, že byly splněny všechny podmínky pro uložení pokuty za nedodržení povinnosti použít zimní pneumatiky. Za slunečného počasí a na suché vozovce vám prostě pokutu dát nemohou. A o to hlavně v návrhu šlo. Snadno vám ji dají v momentě, kdy pojedete za spadu sněhu, při náledí nebo u namrzlého mostu při ranní mlze. Nebylo cílem zákona práci policie usnadňovat. Jeho cílem je, aby každý, kdo na silnici vyjíždí přemýšlel, sledoval předpovědi počasí a pokud jezdí celou zimu si v rozumné době před začátkem zimy přezul a aby to neplatilo jen na dálnici D1, ale na celém území republiky.

A tady je text návrhu, který byl Sněmovnou přijat:

Poslanec Mgr. Stanislav Huml

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH k Senátnímu návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (sněmovní tisk č. 26)

1. V čl. I se za bod 12 vkládá nový bod 13, který zní:

„13. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 18 a 18a zní:


㤠40a

Provoz vozidel v zimním období


(1) V období od 1. listopadu do 31. března, pokud

a) se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo

b) lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza,

lze užít motorové vozidlo kategorie M nebo N k jízdě v provozu na pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních pneumatik18), a to u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidel s maximální přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly. Zimní pneumatiky podle věty prvé musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm a u motorových vozidel o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro náhradní pneumatiku použitou v případě nouzového dojetí18a).

______________

18) § 21 odst. 13 vyhlášky č.341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

18a) § 21 odst. 3 vyhlášky č.341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní body 13 až 38 se označují jako body 14 až 39.


2. V čl. II se doplňuje nový bod 3, který zní:

„3. Povinnost užít při jízdě v provozu na pozemních komunikacích vozidlo vybavené zimními pneumatikami podle § 40a zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 13 tohoto zákona, se na vozidla jednotek požární ochrany o maximální přípustné hmotnosti nad 3 500 kg a na vozidla ozbrojených sil vztáhne od 1. listopadu 2016.“.


3. Čl. V zní:

„Účinnost

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 13, který nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2011, a s výjimkou čl. I bodů 23, 24 a 35, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.“.

Odůvodnění pozměňovacího návrhu

V České republice dochází takřka každoročně v zimním období v provozu na pozemních komunikacích k situaci, kdy je na všech nebo na podstatné části pozemních komunikací v důsledku aktuální povětrnostní situace podstatným způsobem ovlivněna sjízdnost pozemních komunikacích tak, že se na nich nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza (za zimní období, kdy je statisticky významná pravděpodobnost výskytu sněhu, ledu či námrazy na pozemní komunikaci, lze v klimatických podmínkách ČR považovat přibližně období od počátku listopadu do konce března). Úměrně zhoršené sjízdnosti pozemních komunikací či celkové povětrnostní situaci narůstá v tomto období i počet dopravních nehod, zejména nehod způsobených v důsledku smyku či nedobrždění vozidla.

Řada odborných studií i stanoviska kompetentních odborníků z oblasti vývoje a zkušebnictví silničních motorových vozidel a jejich součástí a z oblasti bezpečnosti silničního provozu dlouhodobě potvrzují nezbytnost vybavení vozidel za klimatických podmínek blížících se bodu mrazu speciálním typem pneumatik (tzv. zimní pneumatiky). Ty na rozdíl od standardních pneumatik (tzv. letních) mají jiný dezén a jsou vyrobeny z poněkud odlišné směsi, v důsledku čehož vykazují oproti pneumatikám letním významně lepší jízdní vlastnosti za snížených teplot na mokré vozovce a zejména na sněhu a ledu.

Běhounová směs letních pneumatik je svým složením a konstrukcí "tvrdší", zatímco směs u zimních pneumatik je "měkčí", což se do jízdních vlastností pneumatik promítá tak, že u letních pneumatik dochází při nižších a nízkých teplotách k ještě většímu "ztvrdnutí" směsi, a tím i ke znatelnému zhoršení přilnavosti k povrchu vozovky. Naopak u zimních pneumatik dochází při vyšších teplotách v letě zákonitě k ještě většímu "měknutí", což se projevuje nejen horšími jízdními vlastnostmi, ale také vyšším opotřebováváním vzorku. Zimní pneumatiky mají lepší flexibilitu a přilnavost v teplotách okolo 7 °C a nižších. Navíc vzorek zimních pneumatik nabízí zlepšené vedení a držení vozidla na mokré vozovce, stejně tak jak lepší záběrové a brzdicí vlastnosti na sněhu a ledu. Zimní pneumatiky umožňují optimální využití výkonu a možností vozidla i za výrazně zhoršených klimatických podmínek a všude tam, kde je jízda na letních pneumatikách už nebezpečná.

Provozování vozidel nevybavených zimními pneumatikami za výše zmíněných povětrnostních podmínek v zimním období, zejména pak v době, kdy na pozemní komunikaci leží sněhová vrstva či led, je výrazným ohrožením bezpečnosti ostatních účastníků silničního provozu (ostatních vozidel, ale např. i chodců). Zimní pneumatiky mají ve srovnání s letními pneumatikami výrazně kratší brzdnou dráhu. Tento fakt lze demonstrovat již tím, že na suché vozovce je při teplotě 0 °C a rychlosti 60 km/h brzdná dráha vozidla vybaveného zimními pneumatikami o 3 metry kratší než s letními (což je např. šířka jednoho přechodu pro chodce). S klesající teplotou se tento poměr ještě zvyšuje a při teplotě –10 °C je brzdná dráha z rychlosti 60 km/h na letních pneumatikách (na suché vozovce) delší o plných 7 metrů. Při teplotě –20 °C se za stejných podmínek prodlouží brzdná dráha o 12 metrů. V případě brzdění na sněhu či ledu se rozdíl v brzdné dráze na letních pneumatikách oproti zimním ještě dále zvyšuje (např. brzdná dráha na ledové ploše je při brzdění z rychlosti 30 km/h na letních pneumatikách o 11 metrů delší než na zimních pneumatikách). Používání zimních pneumatik za výše vymezených podmínek má podle studií Centra dopravního výzkumu v.v.i. jednoznačně pozitivní vliv na počet a především závažnost dopravních nehod způsobených smykem či v důsledku nedobrzdění zejména v podmínkách, kdy se pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Dalším negativním důsledkem pohybu vozidel nevybavených zimními pneumatikami po pozemních komunikacích za zhoršených povětrnostních podmínek v zimním období je vznik kongescí při neprůjezdnosti nebo omezené průjezdnosti pozemních komunikací způsobené buď nehodami souvisejícími s nevybavením na nich zúčastněných vozidel zimními pneumatikami nebo neschopností dalšího pohybu vozidla s letními pneumatikami po pozemní komunikaci (týká se většinou těžších vozidel bez zimní výbavy v úsecích s významným stoupáním, pokud je vozovka pokryta vrstvou sněhu či ledu).

Z důvodů uvedených výše roste v posledním období používání a prodej zimních pneumatik ve většině Evropy a také v České republice se v tomto smyslu situace zlepšuje, takže stále více majitelů vozidel provozuje vozidla v zimním období na zimních pneumatikách, byť nejde o zákonnou povinnost. V průměru bylo v ČR za posledních 5 let prodáno větší množství (56% z celkového počtu prodaných pneumatik) zimních pneumatik než letních.

Jakkoli jde v tomto případě o pozitivní trend, nemůže zaručit takové zlepšení míry bezpečnosti (příp. plynulosti) silničního provozu v zimním období, které by představovalo maximální dosažitelný výsledek při přijatelných nákladech. Řešením nastíněného problému a dlouhodobým cílem v předmětné oblasti musí být nastolení stavu, kdy v zimním období a zejména při zhoršených klimatických podmínkách (sníh, led či námraza na vozovce) budou na pozemních komunikacích provozována pouze vozidla s pneumatikami speciálně konstruovanými a určenými pro jízdu za těchto klimatických podmínek.


Problematika zavedení zákonné povinnosti používání zimních pneumatik byla, jak již výše uvedeno, v České republice dlouhodobě diskutována. Ministerstvem dopravy byla naposledy řešena v roce 2008, kdy bylo nakonec zvoleno řešení formou dopravních značek s označením „Zimní výbava“. Stanovené dopravní značení, jehož obsah a vzory byly nově doplněny do § 10 odst. 1 a přílohy č. 3 bodu 4 vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích, její novelou (vyhláška č. 202/2008 Sb.), ukládalo řidičům v takto označených úsecích pozemních komunikací v České republice povinnost použít zimní pneumatiky a označilo začátky a konce těchto úseků pozemních komunikací.

Účinky této úpravy však mohly být a jsou pouze omezené, neboť se fakticky dotkne jen vybraných nejproblematičtějších úseků pozemních komunikací, takže nenaplní z větší části výše stanovený cíl (celoplošné nebo takřka celoplošné označení všech pozemních komunikací uvedeným dopravním značením by pak bylo nelogické, protože by jednak přinášelo zvýšené finanční a administrativní náklady spojené s výrobou velkého množství uvedených dopravních značek a s osazováním pozemních komunikací jimi, jednak by se nabízela zcela legitimní a výrazně jednodušší a levnější varianta obligatorní zákonné povinnosti zimního vybavení vozidla). Navíc přistupují problémy se zvýšeným provozem vozidel bez zimních pneumatik po objízdných trasách úseku, který je uvedenou dopravní značkou označen, přičemž často tyto objízdné trasy vedené po komunikacích nižších tříd jsou ještě hůře sjízdné než označené úseky či projíždějí obcemi a městy a způsobují v nich nežádoucí navýšení provozu.

Současná právní úprava je tedy schopná zabezpečit používání zimních pneumatik pouze na vybraných úsecích a tudíž není schopná reagovat na případné celoplošné zhoršení povětrnostních podmínek, kdy je nutné užít zimní pneumatiky na všech pozemních komunikacích v České republice.

S ohledem na skutečnost, že se v praxi ukázalo toto dopravní značení jako nedostatečné opatření, a to i proti řidičům nepoužívajícím ve stanoveném období zimní pneumatiky, bylo Ministerstvo dopravy nuceno zvážit další řešení, která by měla za následek zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu v zimním období. Po důkladném zhodnocení celé situace byl v minulém volebním období Ministerstvem dopravy zpracován a následně do legislativního procesu předložen návrh legislativního řešení vedoucího k dosažení stanoveného cíle a spočívajícího v doplnění právní úpravy zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu o úpravu povinného užití zimních pneumatik v případě užití vozidla v provozu na všech pozemních komunikacích a to v přesně vymezeném období při výskytu určitého stavu pozemní komunikace (výskyt ledu, sněhu a námrazy); navržená úprava dále obsahovala též výjimku určenou pro nouzové dojetí na náhradním kole (rezervě). Zmíněný legislativní návrh Mniisterstva dopravy byl do konce předchozího volebního období projednán v meziresortním připomínkovém řízení.

Významným důvodem pro zavedení povinnosti používat zimní pneumatiky v zákonem vymezeném období jsou právní úpravy v okolních státech, které vesměs (kromě Polska) takovou úpravu obsahují nebo z nich taková povinnost vyplývá. Například na Slovensku je přímo v § 38 zákona č. 8/2009 Z.z., o cestnej premávke stanovena povinnost užití zimních pneumatik v případě provozování vozidla ve vymezeném zimním období, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo pokud lze s ohledem na roční období předpokládat, že se na trase vozidla budou nacházet. V Německu z právní úpravy zákona o silničním provozu (StVO) povinnost použití zimních pneumatik a sněhových řetězů za určitých klimatických podmínek vyplývá nepřímo. V Rakousku pak je používání zimních pneumatik předepsáno v zákoně o vozidlech mezi povinnostmi řidiče, a to zvlášť pro osobní vozidla, nákladní vozidla a autobusy. Tato povinnost platí celostátně na všech silnicích, s výjimkou vozidel M1 a N1, kdy platí pouze na silnicích se zimním povrchem vozovky. Úřady a policie ovšem mohou tato omezení podle místních podmínek upravit.

Z výše uvedeného návrhu Ministerstva dopravy vychází i předložený pozměňovací návrh. Konkrétně se navrhuje doplnit do zákona č. 361/2000 Sb. nové ustanovení § 40a, v němž je obsažena zákonná regulace provozu vozidel v zimním období (ze systematických důvodů se nové ustanovení doplňuje do stávající právní úpravy jízdy vozidly ve zvláštních případech (díl 2 pravidel provozu na pozemních komunikacích)). Jeho obsahem je stanovení povinnosti používat na území celé České republiky v zimním období zimní pneumatiky (s takovou výškou dezénu, která je dostatečná pro zachování jejich lepších vlastností na sněhu či ledu) za podmínky, že na povrchu pozemní komunikace se nachází souvislá vrstva sněhu, ledu nebo námraza, nebo lze-li vzhledem k aktuálním povětrnostním podmínkám možno předpokládat přepokládat, že se během jízdy tato skutečnost vyskytne.

Za zimní období se v navrhovaném novém ustanovení považuje (s ohledem na klimatické podmínky ČR a na právní úpravy některých evropských států) období od 1.listopadu do 31. března, které dostatečně pokrývá období se statisticky zdaleka nejvyšší pravděpodobností výskytu souvislé vrstvy sněhu, ledu nebo námrazy či zhoršených povětrnostních podmínek, za nichž by k takové skutečnosti mohly potenciálně nastat, v České republice.

Z této povinnosti bude stanovena výjimka pro náhradní pneumatiku (tzv. rezerva) použitou pouze pro nouzové dojetí; u těchto pneumatik je častý spíše letní dezén, a nebylo by účelné - s ohledem na důvod, rozsah a frekvenci jejich použití (pouze pro dojetí do servisu, případně k nejbližšímu místu, kde lze rezervu vyměnit za plnohodnotnou pneumatiku) stanovovat povinnost mít jako náhradní pneumatiku ve vymezeném období zimní pneumatiku. Navíc by taková povinnost byla spojena s nutností existence dvou náhradních pneumatik, resp. přezouvání jedné rezervní pneumatiky po skončení zimního období, což by dále zvýšilo finanční zátěž navrhované zákonné úpravy na provozovatele vozidel bez odpovídajícího významně pozitivního efektu na další zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.

Zároveň se navrhuje v přechodných ustanoveních stanovit delší období pro náběh povinnosti vybavit zimními pneumatikami vozidla jednotek požární ochrany o maximální přípustné hmotnosti nad 3 500 kg a vozidla ozbrojených sil (povinnost by se na ně vztáhla až od 1.1.2016), aby nebylo ohroženo plnění jejich povinností příliš rychlým náběhem povinnosti vybavit všechna tato vozidla zimními pneumatikami a dále z důvodu rozložení finančních nákladů na přezutí všech zmíněných vozidel do více let.